Srdeční zástava, snaha o její řešení, historie a výskyt
Snahy o záchranu života kříšením osob známe i z dávných historických pramenů. Důkazem může být biblický údaj o patrně úspěšném kříšení mrtvě vypadajícího dítěte prorokem Eliášem pomocí dýchání ústy z plic do plic. Na racionálním principu však neodkladná resuscitace (NR) vzniká až ve 40. a 50. letech dvacátého století.
Prvním impulzem pro vytvoření sofistikovaných postupů k odvrácení smrti byl důkaz, že komorovou fibrilaci, která vedla k dříve neřešitelné srdeční zástavě, lze odvrátit výbojem stejnosměrného proudu. První úspěšnou defibrilaci popsal Claude Beck při operaci na otevřeném hrudníku v roce 1948. Dalším významným milníkem byl rok 1956 kdy Paul Maurice Zoll prokázal, že fibrilaci lze u člověka zvrátit i zevním defibrilačním výbojem přes hrudní stěnu.
Prof. Peter Safar
Peter Safar již v roce 1958 prokázal, že ač má vydechovaný vzduch nižší procento kyslíku než vzduch atmosférický, správně prováděné umělé dýchání z plic do plic zajistí dostatečnou oxygenaci (okysličení) člověka se selháním dechu (Safar et al., 1958). Ve stejné době Kouwenhoven vypracoval a popsal postup nepřímé srdeční masáže (Kouwenhoven et al., 1960). Tento postup sice zajistí pouze 25–30 % minutového srdečního výdeje, nicméně i tato bazální perfúze (průtok krve) může odvrátit ireverzibilní (nezvratné) poškození mozkových buněk nejcitlivějších na hypoxii (nedostatek kyslíku) a umožní překlenout smrtící interval do příjezdu odborné pomoci a dopravení defibrilátoru k pacientovi (Ball et al., 2018).
Sjednocením výše uvedených postupů Peterem Safarem vznikla doporučení k moderní neodkladné resuscitaci-kardiopulmonální resuscitaci (KPR). I když v průběhu let došlo na základě vědeckých poznatků k drobným úpravám v doporučeních k jednotlivým postupům, základní paradigma (náhled a přístup) kardiopulmonální resuscitace se nemění. Jednoduchost těchto postupů je zároveň jejich největším potenciálem, neboť zachráncem může být kdokoliv ze široké laické veřejnosti. Neodkladná resuscitace a její zavedení do klinické praxe znamenalo oddálení smrti zároveň s nadějí na přežití pro pacienty se srdeční zástavou.
Snaha o získání epidemiologických dat k mimonemocniční srdeční zástavě (OHCA) byla prezentována v rozsáhlé Maastrichtské studii. Ta uvádí poměrně široké spektrum incidence rozpoznané OHCA (36-128/ 100 000 obyvatel), zahájení snahy o resuscitaci (u 36-86 % pacientů), přičemž k obnově srdeční akce (ROSC-Return of Spontaneous Circulation) došlo v 17-49 % případů. Z těchto pacientů bylo dosaženo pozitivního neurologického stavu bez závažného postižení mozku u 11-48 % pacientů. Hlavní příčinou srdeční zástavy jsou akutní koronární syndromy, a to až u 2/3 až 3/4 pacientů (de Vreede-Swagemakers et al., 1997).
Recentní mezinárodní, prospektivní, multicentrická studie EuReCa ONE z roku 2016 vyhodnotila během jednoho měsíce data o OHCA z 27 zemí Evropy s celkem 174 miliony obyvatel. OHCA byla potvrzena u 10682 pacientů, u 66 % (7146) z nich byla zahájena KPR. Incidence zahájené KPR u OHCA se pohybovala v jednotlivých zemích mezi 19-104 pacienty na 100 000 obyvatel. Avšak přes veškeré úsilí a snahy dosáhlo 30 dnů přežití a propuštění z nemocnice pouze 10,3 % ze všech pacientů se zahájenou KPR (Gräsner et al., 2016). Na této studii participovala i Česká republika, v roce 2017 byly prezentovány i národní výsledky. Ukázalo se, že ve sledovaném regionu ČR s více než 4,5 miliony obyvatel, byla OHCA se zahájenými resuscitačními pokusy vyšší než evropský průměr (Škulec et al., 2017). Přestože dosažené výsledky v ČR patří ohledně incidence zahájené KPR a dosaženého počtu přežívajících k nejlepším v Evropě, nejsou nikterak optimistické. Kvalitou poskytované laické neodkladné resuscitace se zabývala rozsáhlá studie EuReCa TWO navazující na EuReCa ONE. Na této studii se podílela i Pardubická záchranná služba. Studie statisticky významně potvrdila smysluplnost poskytování komplexní laické neodkladné resuscitace (včetně ventilace z plic do plic) na rozsáhlém souboru 5884 pacientů. Zpochybňování významu umělého dýchání během laické KPR bylo vyvráceno, přesto bylo ve skupině pacientů s komplexní laickou KPR dosaženo dlouhodobého přežití pouze ve 13 % případů (Gräsner et al., 2020).
Výše uvedená fakta vysvětlují, proč jsou postupy neodkladné resuscitace a snahy o řešení náhlé srdeční zástavy postiženy skepsí. Přes veškeré snahy lékařských společností (International Liaison Comittee on Resuscitation, American Heart Association, European Resuscitation Council), které se intenzivně zabývají vědeckou revizí a v pravidelných intervalech inovací doporučení k původním Safarovým postupům, se nedaří výrazně zvýšit procento pacientů přežívajících srdeční zástavu bez neurologického deficitu (Perkins et al., 2021).
Literatura:
BALL, C. M a P. J FEATHERSTONE. The early history of cardiac massage. Anaesthesia and intensive care [online]. London, England: SAGE Publications, 2018, 46(3), 251-253 [cit. 2022-03-06]. ISSN 0310-057X. Dostupné z: doi:10.1177/0310057X1804600301
DE VREEDE-SWAGEMAKERS, Jacqueline J.M, Anton P. M GORGELS, Willy I DUBOIS-ARBOUW, Jan W VAN REE, Mat J.A.P DAEMEN, Leon G.E HOUBEN a Hein J.J WELLENS. Out-of-Hospital Cardiac Arrest in the 1990s: A Population-Based Study in the Maastricht Area on Incidence, Characteristics and Survival. Journal of the American College of Cardiology [online]. New York, NY: Elsevier, 1997, 30(6), 1500-1505 [cit. 2022-03-08]. ISSN 0735-1097. Dostupné z: doi:10.1016/S0735-1097(97)00355-0
GRÄSNER, Jan-Thorsten, Rolf LEFERING, Rudolph W KOSTER, et al. EuReCa ONE-27 Nations, ONE Europe, ONE Registry: A prospective one month analysis of out-of-hospital cardiac arrest outcomes in 27 countries in Europe. Resuscitation [online]. Ireland: Elsevier Ireland, 2016, 105(1), 188-195 [cit. 2022-03-11]. ISSN 0300-9572. Dostupné z: doi:10.1016/j.resuscitation.2016.06.004
GRÄSNER, Jan-Thorsten, Jan WNENT, Johan HERLITZ, et al. Survival after out-of-hospital cardiac arrest in Europe - Results of the EuReCa TWO study. Resuscitation [online]. Ireland: Elsevier B.V, 2020, 148, 218-226 [cit. 2022-04-06]. ISSN 0300-9572. Dostupné z: doi:10.1016/j.resuscitation.2019.12.042
KOUWENHOVEN, W. B. CLOSED-CHEST CARDIAC MASSAGE. JAMA [online]. 1960, 173(10) [cit. 2022-04-11]. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.1960.03020280004002
PERKINS, Gavin D, Clifton W CALLAWAY, Kirstie HAYWOOD, et al. Brain injury after cardiac arrest. The Lancet [online]. 2021, 398(10307), 1269-1278 [cit. 2022-04-08]. ISSN 01406736. Dostupné z: doi:10.1016/S0140-6736(21)00953-3
SAFAR, Peter, Lourdes A. ESCARRAGA a James O. ELAM. A Comparison of the Mouth-to-Mouth and Mouth-to-Airway Methods of Artificial Respiration with the Chest-Pressure Arm-Lift Methods. New England Journal of Medicine [online]. 1958, 258(14), 671-677 [cit. 2022-03-17]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJM195804032581401
Škulec R, Šín R, Knor J, Sviták R, Franěk O, Mokrejš P, Smržová E, Dudáková J, Truhlář A. Epidemiologie mimonemocniční náhlé zástavy oběhu v České republice–národní výsledky studie EuReCa ONE,Anest intenziv Med 2017;28:176–182
Jiří Knor 13.11.2023